Alexandr Bellu: Občané si musí politiky hlídat

Rozhovor

Radní pro kulturu a předseda žižkovské ODS Alexander Bellu (28) o sobě rád říká, že je dítě Evropy. Do politiky by chtěl vnést hlavně hlubší komunikaci s občany. Na ní podle něj ODS v poslední době zapomněla, což se jí stalo osudným.

archiv: Alexander Bellu
 

Na jakých kulturních akcích na Žižkově jste letos byl?
Pravidelně chodím na koncerty klasické a duchovní hudby do kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, předtím jsem byl U Vystřeleného oka na akci Vlajka pro Tibet a na představení seniorů pořádané sdružením Remedium. Snažím se chodit na všechny akce, na které jsem zván. Za dva týdny budu v divadle Ponec. 

Jak byste charakterizoval kulturní dění na Žižkově?
Tón kultury na Žižkově udává několik faktorů. Zaprvé jeho blízkost k centru Prahy, zadruhé jeho kopcovitost, která jej přirozeně dělí. Zatímco horní Žižkov je spíše kavárenský, dolní má hospodský ráz a je přitažlivý pro mladou alternativní kulturu, Jarov naopak zůstává poněkud odříznutý a kulturou nejméně políbený. Konkrétními centry jsou pak kino Aero, televizní věž a její okolí, divadlo Ponec, Palác Akropolis, hospoda U Vystřeleného oka, ulice Bořivojova, a taky parky a náměstí. Zároveň městská část je zřizovatelem Žižkovského divadla Járy Cimrmana, Atria a na podzim otevřeme další kulturní centrum s pobočkou městské knihovny.

Co byste jako radní pro kulturu chtěl k této pestrosti přidat? Jaká je vaše vize?
Ta rozmanitost se mi líbí, myslím, že nepotřebuje nějaké systematické zásahy. To, co považuji za problém je spíše fakt, že příspěvkové organizace města, jako jsou Atrium nebo Junior klub, jsou málo vidět, málo veřejnost ví, co nabízejí. Proto teď připravujeme jejich reorganizaci a měla by vzniknout také zaštiťující organizace – platforma, která pomůže příspěvkovým organizacím městské části s komunikací směrem ven i mezi sebou.

Kolik příspěvkových organizací bude platforma zaštiťovat?
Nepůjde jen o organizace městské části. Na Žižkově jsou mnohé další kulturní organizace, i jejich komunikaci s veřejností by mohla tato platforma zlepšit. Zároveň bude pomáhat s navazováním spolupráce mezi sebou i se zahraničními kulturními organizacemi. Vzniknou profily na sociálních sítích a webové stránky, kde budou žižkovské organizace vyjmenovány s jednoduchou charakteristikou a kontaktem. Také bude platforma organizovat workshopy a kurzy, které mohou pomoci kulturním organizacím v dalším rozvoji.

Kdy začne tato platforma fungovat?
Se začátkem příštího roku, také dojde ke sloučení Atria s Junior klubem v jednu příspěvkovou organizaci.

Budou její součástí i organizace, které čerpají grantovou podporu z městské části? Některé z nich konkrétně OS ARTEKO a Artemisia bohužel dodnes nemají ani webové stránky, ani profily na sociálních sítích.
Pokud komunikace dlouhodobě nefungovala, a nemluvím o tom, za vlády jaké koalice, bude podle mě trvat rok až rok a půl, než se to změní. Samozřejmě budeme chtít navázat i spolupráci se sdruženími, která čerpají dotace. Ohledně podrobností bych vás odkázal na paní radní Sukovou, která má přerozdělování dotací na starosti.

Příliš velké sousto

V jednom z článků jste řekl, že velký kulturní potenciál má Nákladové nádraží Žižkov, pokud se naleznou možnosti, aby to nezatížilo městskou kasu. 
Původně jsem se zachováním budovy nesouhlasil. Nebylo to kvůli jakési podpoře developerům, ale protože nikdo nebyl schopen definovat, jak tu obrovskou budou zachránit. Všechny návrhy, které jsem zatím slyšel, jsou spíše hezké myšlenky, ale s realitou se trochu míjí. Česká republika má problém s uchováním mnohem důležitějších památek jako je chrám sv.Víta nebo u nás kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Takže pokud má podle studie stát jen zakonzervování Nákladového nádraží, vlastně zachování překladiště, přijde mi to nepřiměřené. Na druhou stranu bylo uznáno kulturní památkou, takže nevyvíjím žádné aktivity pro její odstranění. Mám opravdu rád Berlín, takže využití industriálních památek pro kulturní účely se mi líbí, ale musí to mít hlavu a patu.

Současné využití je nemá?
To místo dýchá kulturou, ale není pro návštěvy veřejnosti z pohledu hygienických, bezpečnostních a dalších norem uzpůsobené, a to mě jako správce města nemůže nechávat chladným. Pro městskou část je to příliš velké sousto. Je to úkol pro větší hráče – ministerstvo kultury, České dráhy (respektive Správu železniční dopravní cesty), ministerstvo dopravy a především Magistrát hlavního města Prahy. Tyto instituce musí v co nejkratší době říct, jak se chtějí s touto budovou vypořádat.

Komunikujete s výše zmíněnými institucemi?
Byly osloveny osobně i oficiálním dopisem, teď čekáme na jejich reakce. 

Kdy byly osloveny?
Byli oslovování průběžně od mého nástupu, poslední zprávy o jednání mám od paní starostky a jsou staré asi měsíc a půl.
Může se stát, že Nákladové nádraží zcela zchátrá a uprostřed Žižkova zůstane obrovská zdevastovaná plocha?
Musí přijít někdo, kdo řekne, že za to nese zodpovědnost, a nemůže to být městská část, která není v žádném majetkovém vztahu k této budově. A nikdo takový nepřichází, ani panu Stropnickému, který je na magistrátu, se nedaří prolomit bariéru nezájmu města o nákladové nádraží. Je to velmi neutěšená situace. 

Druhým velmi diskutovaným prostorem na Žižkově je Parukářka. Nedávno jste se zúčastnil diskuze o jejím rozvoji. Co jste si z ní odnesl?
Ta diskuze, které tam proběhla, už na toto téma byla asi třetí nebo čtvrtá. Vnímal jsem obavu diskutujících, že novou občerstvovací zastávku bude provozovat někdo jiný, než stávající pán – to jim přislíbit nemohu. Dále, aby zde nebyla jakási hoch restaurace a změnil se charakter místa – to slíbit mohu, že v podmínkách výběrového řízení bude, aby se jednalo o občerstvení přístupné široké veřejnosti. A nakonec, aby tam nevzniklo něco prostorově přemrštěného – což nevznikne, protože návrh o stejných rozměrech budovy ze dřeva už existuje a podle něj se bude stavět.

Parukářka je hodně spojena i se stížnostmi občanů na hluk. Kolik stížností a z jakých žižkovských lokalit dostáváte ve vztahu ke kulturnímu dění?
Kromě Parukářky je to hlavně z okolí náměstí Jiřího z Poděbrad a Nákladového nádraží Žižkov a občas z jiných lokalit, kde je nárazově nějaká kulturní akce. Jsou tak tři měsíčně, někdy je samozřejmě jedna stížnost podepsána více lidmi.

Jaká jsou řešení?
Já jsem vyrostl v Itálii, kde je v ulicích živo a jsem k hluku poměrně benevolentní. Na druhou stranu chápu, že tady je jiná mentalita, takže jsem se rozhodl iniciovat manuál akcí ve frekventovaných lokalitách, který bude veřejně přístupný. Bude v něm přesně specifikováno kolik akcí a kdy se v dané lokalitě daný rok pořádá, možná i jak má být umístěné pódium apod. To by mělo pomoci občanům i pořadatelům svoje zájmy sladit.

Kdy tento dokument bude připraven?
Do začátku příštího roku bychom jej měli stanovit. Pokud se shodneme na tom, což by bylo asi dobře, že se k tomu budou vyjadřovat i občané, tak potom o něco déle.

Žil jste na mnoho let v zahraničí, které město, případně městská část je pro vás inspirací pro Žižkov?
Žil jsem v Itálii, Londýně, jezdím za příbuznými pravidelně do Berlína a na mnohá další místa. Pokud bych měl být konkrétní, velmi se mi líbí bikesharing, který úžasně funguje v Barceloně i Berlíně. Žižkov je sice kopcovitý, ale to i italský Terst taky, a proto pořídil pro veřejnost elektrokola. Potom Berlín je velmi inspirativní v tom, jak dále využít různé obrovské objekty, z jednoho z nich – z věznice je třeba galerie současného umění. Všude, kam jezdím, mě zajímají místní poměry a inspirace.

O Mayích a ODSce

Stal jste se předsedou místní organizace ODS po panu Hurdovi. Jak byste zhodnotil předešlé vedení žižkovské ODSky?
Nejprve bych se na to podíval z úhlu občanů. Když jsou komunální volby, přijde na Žižkově volit 34 procent občanů, v Itálii dvojnásobek. Pokud se občané zajímají méně o dění v politice, politici více inklinují k lenivosti, zlu a vůbec jakémusi šulení různých věcí. Tím, že ODSka měla na celostátní úrovni velký úspěch, přístup do všech funkcí, začala poněkud nabubřele komunikovat s veřejností. Bylo to trochu jako konec Mayů, ODSka se začala užírat zevnitř. Já ale do strany vstoupil po svých osmnácti narozeninách a neopouštím potápějící se loď jako první. Naopak věřím, že naděje tu ještě je.

Takže pan Hurda „inklinoval k lenivosti, zlu a šulení věcí“?
Já nechci odsuzovat konkrétní lidi a jejich činy, byl to problém celého týmu. ODSka má stále ještě 14 000 členů a všichni jsou zodpovědní za její obraz.

Proč má pak strana nějakou strukturu – jednotlivé organizace, vedení, když zodpovědní jsou všichni.
Nemůže to být vina jednoho člověka. Hurda jako takový neudělal jen…, udělal i dobré věci, třeba dokončil plynofikaci Žižkova, řešil problémy zadlužení Žižkova. Prostě když děláte věci roky, několik volebních období, může se stát, že trochu usnete na vavřínech a přestáváte komunikovat. Proto já jsem to nastavil jinak  - nasloucháme, jsme otevření, komunikujeme.

Dva spolky napojené na žižkovskou ODSku – Artemisia a OS ARTEKO nemají webové stránky ani nekomunikují přes sociální sítě, je těžké pro veřejnost se o jejich akcích, na které přispívá městská část, dozvědět. Mluvil jste s nimi o tom?
V OS ARTEKO už není žádný člen ODS.

A nadále sídlí tato organizace na stejné adrese domu, kde bydlíte?
To nevím a nevěděl jsem, že tam sídlí.

A Artemisia?
S tou jsem o tom mluvil a opět jim to připomenu.

V minulosti jste kandidoval na místopředsedu ODS. Budete to zkoušet znovu?
Ne, teď se chci plně věnovat komunální politice.
 

Přečtěte si také další velké rozhovory s hlavními tvářemi ostatních politických stran na Praze 3.

Související články

Po volbách nás nikdo neoslovil

3.1.2015   Karel Světlík   18

I. část rozhovoru se starostkou Prahy 3, ve které Vladislava Hujová (TOP09) hovoří o volebních výsledcích, povolebních vyjednáváních a hlavních úkolech jejího druhého období.pokračování

Klinika je ostudou státu

12.1.2015   Karel Světlík   2

2. část rozhovoru se starostkou Prahy 3, ve které Vladislava Hujová (TOP09) hovoří o Nákladovém nádraží, bytech a nebytových prostorách, iniciativě Klinika, dopravě na Praze 3 a koaliční smlouvě.pokračování

Ondřej Rut: Smetana se slízne a už se nenašlehá nová

25.3.2015   Karel Světlík   0

Předseda opozičního klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě a bývalý místostarosta Ondřej Rut (33) se ohlíží za volbami, přechodem do opozice a vyjadřuje se k aktuálnímu dění na Praze 3. pokračování

Ivan Holeček (ČSSD): Politiku vnímám jako pomoc lidem

24.8.2015   Karel Světlík   0

Rozhovor

Místostarosta Prahy 3 Ivan Holeček (34, ČSSD) je synem režiséra a herečky. Vystudoval divadelní fakultu AMU, nicméně jeho obor byl produkce, tedy obor manažerský, který lidi vychovává např. k řízení divadel. Léta pracoval v PR pro farmaceutické společnosti. Krize v roce 2009 jej však připravila o klienty. Jeho kolega mu tehdy nabídl, aby zkusil dabingovou režii. ...pokračování